Temné tajemství -4.kapitola-Budeme spolu? část první

26. září 2007 v 15:38 | Ella016 |  Temné tajemství

protože na páté kapitole se pracuje, tak sem hodím půlků čtvrté, ať je toho víc, alae stejně. Tohle je krátká kapitolka...příjemné čtení
PS: Jestli si někdo říká, že jsou to pubertální dívčí keci, tak to je proto, že jsem holka a nic jinýho ze sebe asi nedostanu...=/ Posuďte sami.
Neozval se. Né že bych nějak čekala nebo tak nějak, ale přece jen nemůže se s někým jednu chvíli vášnivě líbat a pak prostě zmizet na celý dva tejdny, Ale jak vidim, tak může a naprosto bez problémů. Konečně jsem mohla jakž takž normálně chodit a šla jsem do školy. Někdo by zůstal doma, ale já potřebovala přijít na jiný myšlenky, ale v tu chvíli mě nějak nenapadlo, že Jasper chodí do školy taky a sedí se mnou. to mě napadlo až když jsem se usadila, ve své nové černé mini a růžovém tričku na špagetových ramínkách, do lavice. Čmárala jsem si po okraji sešitu a poslouchala mého nového Ipoda, když jsem zaregistrovala postavu sedající si vedle mě. Jasper. Dělala jsem jakože nic a znovu se plně soustředila na kreslení postaviček se smutným výrazem. Až po chvíli jsem si všimla, že Jasper si podepřel hlavu rukou a teď na mě s mírným úsměvem kouká nebo spíš bezostyšně civí, ale kdo by mu to měl za zlé, že? Znovu jsem se zabrala do kreslení, ale nešlo mi to tak dobře, když jsem věděla, že se na mě kouká. Odložila jsem tužku, sundala si sluchátka a zeptala se:
"Co je?" možná to bylo trochu hrubý, ale prostě jsem neměla ráda, když na mě někdo bezdůvodně civí, ale hlavní bylo, že mě nenapadla žádná lepší otázka.
"Už jsi ve škole a ani nepozdravíš?", usmíval se.
"Jen následuju příkladu ostatních...", podotkla jsem.
"Zdravil jsem tě, ale asi jsi mě neslyšela...", stále se usmíval. Nechápu jak může být tak optimistický. Vážně nechápu.
"Tak promiň." odpověděla jsem a víc si ho nevšímala. Po celou hodinu jsem se statečně koukala na druhou stranu. Cítila jsem jeho pohled, ale prostě jsem ho ignorovala. Při zazvonění jsem vylítla ze třídy, abych se zbavila jeho pátravého pohledu. Vyšla jsem na školní dvůr a sedla si na mou oblíbenou lavičku u jezírka pod vrbou. Byla stará a nikdo moc se tam nehrnul, takže jsem měla klid, aspoň jsem si to myslela. Koukala jsem na hladinu zčeřenou padajícími listy a přestala vnímat okolí. Někdo mi přikryl dlaněmi oči. Jasper! Rychle jsem se otočila, ale nebyl to on. Úsměv se mi vytratil ze rtů. Jimmy. Kluk, kterej za mnou chodí už od první třídy. Tam kde jsem já se za několik minut objeví taky. Nesnáším ho, ale je mi ho vlastně líto. Je to takový typ, který se rád učí, no, abych byla úpřimná je to prostě totální šprt. A nedokazujou to jen ty jeho jedničky, ale i oblečení. Šedé kalhoty s nažehlenými puky, bílou košili s krátkym rukávem a na tom, fakt nekecám!, vestu, šedou vetu. Prostě vypadal jako typickej šprt, kterýho vidíte ve filmech, akorát že tenhle byl skutečnej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

já vím, je to otravné, ale klikni=)

klik
nebudu klikat!=)

Komentáře

1 Luelle Luelle | 26. září 2007 v 17:04 | Reagovat

je to skvělý a jen v tom pokračuj ať je to pubertální nebo ne. You are king!!!

2 Luelle Luelle | 26. září 2007 v 17:06 | Reagovat

pls jak to že se ti povedlo dát ty komentáře zeleně? já na to nemůžu ňák přijít. Pls zítra ve škole poraď.

3 stribrna.lilie stribrna.lilie | 26. září 2007 v 17:10 | Reagovat

zeleně????=O já je mám růžový...=D

4 ZWB ZWB | 27. září 2007 v 8:43 | Reagovat

... smím-li se připojit do debaty -- tak jsou růžový ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama