kapitola 11.

17. ledna 2008 v 19:16 | Ella016 |  Mediátor FF - Zrcadlo
a zas...

Ani nevím na co přesně jsem se chtěla Davida zeptat. Ničemu jsem nerozuměla a měla tolik otázek, ale nevěděla jak to říct. Právě v té chvíli začal Mike vřeštět. Leknutím jsem sebou trhla. S Davidem jsme spěchali zpátky do pokoje. Kluk tam seděl na pohovce a brečel.
Došla jsem k němu a vzala ho do náruče. "Neplakej, chlapečku." zpívala jsem mu ukolébavku, kterou mi zpívala chůva. Mike se uklidnil a zas usnul.
"Ty to s dětmi umíš." řekl David.
"Mám je ráda." řekla jsem a přitom se dívala na Mikea. "Mamá chce, abych se už provdala, ale za vhodou partii. A měla děti."
"A ty chceš děti?" byl zvědavý.
"No, ano." řekla jsem po chvíli. "Dívky v mém věku se provdají a mají děti. Starají se o domáctnost. O rodinu."
David si představil Suze s dítětem, jak se stará o manžela a domáctnost. Byla to až příliš bujná fantazie. "A jak je to s věděním?" ptal se dál. Líbí se mi, uvědomila jsem si. David je milý a chytrý kluk. Dozvěděla se mnoho věcí o tomto světě - čase a on zase o mém.
Bylo něco málo po jedenácti, když přišli Suzina matka, její nevlastní otec a Ralstonovi. "Tak jaký jste měli večer?" ptala se matka.
"Zapovídali jsme se." odpověděla jsem.
Její otčím se podíval na mě a pak na Davida. "O čem?" zajímal se.
"O ničem důležitém." spěchal s odpovědí David.
"Nezlobil Mike?" ptala se paní Ralstonová.
"Ne, vůbec je to velmi hodný chlapeček." usmála jsem se. "Skoro celý večer prospal, ještě spí."
"Tak já pro něj dojdu." a šel pro syna pan Ralston. "Doma se asi neprospíme. Tenhle kluk se dnes prospal dosyta." říkal žertovně pan R. manželce. pak se obrátil na mě. "Děkuji za hlídání." mile se usmál. "A děkujeme, jeho chůva je nemocná, tak zůstala doma." přidala se paní R.
"Půjdem někdy zase do divadla." říkala matka.
"Nashledanou." loučili jsme se.
"Tak já jdu do svého pokoje. Dobrou noc." popřála jsem všem a odešla, a neviděla udivený pohled, který jí doprovázel nahoru.
---------------------------------------------------------------
"Něco tady to mám." zvolal David. Byli jsme s Davidem a Jessem v knihovně. Jesse přišel po desáté hodině. V knihovně jsme hledali...Já ani nevím co přesně.
Dnes ráno, když jsem se probudila celá politá potem ze zlého snu, kde mě někdo honil v kostele a držel v ruce pohrabáč a hrozil, že když si ho nevezmu stane se něco zlého, jsem málem strachy spadla z postele. Já myslela, že to všechno, zrcadlo, Susannah, cestování časem, budoucnost byl jen sen, ale nebyl to sen.
"Co?" ptal se Jesse a rychlými kroky byl u nás.
David stál u velké knihy s výtisky novin z minulosti. Nějaký bulvár. David měl prst na jednom článku s nadpisem 'Skandál v rodině Ferringdonových'.
Rozšířili se mi zorničky. Byla to kopie v výtisku 11. května 1815. "To jsou dva dny po tom co jsem sem..." ani jsem to nemusela říkat.
Psalo se tam: "Ve vážené rodině Ferringdonových se stal skandál. Slečna Ferringdonová - nejbohatší nevěsta sezóny - utekla s mladším nevlastním bratrem hraběte Greystona, s Nigelem Bellingerem. Milenci utekli hned do Gretna Green z plesu lady Lovejoyové, kde byla Nigelova celá rodina, Jamie Dalton - hrabě Greystone - se vrátil z Kontinentu. Markýz Wellton se vydal hledat nevěstu..." a byli tam podrobnosti. Takže Nigel utekl se mnou - teda se Suze - do Gretna Green.
Jesse a David ještě četli, když se článek začal měnit. David polekaně uskočil stranou. "Co je..?" nechápala jsem jeho chování.
"Podívej se..." ukázal na kopii. "Mění se." rychle jsem k němu přistoupila. Opravdu se článek měnil na jiný. 'Konečně svatba? Ale' byl nadpis.
"Proč se to mění?" nechpala jsem.
"Možná se změnila minulost." přemýšlel David. "Ty jsi toho Nigela znala?" ptal se Jesse.
"Ano."
"A plánovali jste útěk do Gretna Green?"
"Ano, ale to vše chtěl Nigel. Žádala jsem ho, aby požádal o mou ruku otce, ale on byl přesvědčený, že nám můj otec nepožehná...A-a tak chtěl se mnou utéct na sever." vysvětlovala jsem.
"A kdybys tam teď byla, utekla by s ním na sever, a proto tam ten článek byl..." říkal David.
"Ale Susannah s tím tvým nápadníkem neutekla." dořekl Jesse. "Proto se článek změnil."
David se podíval na nový článek, co se tam objevil: "Je naděje, že se konečně hrabě ožení? Jsou zvěsti, že si hledá nevěstu. Prý slíbil matce, která už chce vnoučata, že si najde při této sezóně nevěstu. Hrabě Greystone byl před dvěma dny viděn na plese lady Lovejoyové, nevypadal, že by si hledal budoucí hraběnku a odešel z plesu velmi brzo. Ale to není vše. Pan Dalton byl na odchodu viděn paní Petersonovou, podle ní měl sebou ženský doprovod. Rodinný příslušníci to nebyli. Bohužel nevíme, kdo to je..."
"Je tam něco důležitého?" ptal se Jesse, který se díval na jiné květnové výtisky.
"Ne. Jen něco o hraběti Greystonovi." říkal ledabyle.
A takhle jsme se přehrabovali dlouho, až jsem našla až vespod výtisk z Timesu... "Ó můj Bože." vydechla jsem ochromena hrůzou.
"Co je? Co si našla?" ale já je neposouchala. Jesse mi vytrhl noviny z ruky. 'Požár!' bylo tam napsáno.
"Kdy se to stalo?"
"12. května 1815" trochu jsem se vzpamatovala.
"V levém křídle domu markýze Welltona hořelo! Stalo se to večer, potom co páni přišli z plesu u Morvanových. Nikdo ale nebyl zraněný. Neví se jak ten oheň vznikl. Z výslechu inspektora služebnictva a pánů, nebyl nikdo v té části domu..."
"Nikomu se nic nestalo." uklidňoval mě David. "Nikomu?" ptala jsem se, abych se ujistila.
"Ne, nikomu se nic nestalo." ujistil mě Jesse. "Čí pokoje jsou v levém křídle?"
"Moje a pokoje pro hosty." odpověděla jsem.
"Když tam nikdo nebyl, tak oheň jen tak přece nevzplane? Nějak musel vzniknout." přemýšlel David nahlas a Jesse se díval nepřítomně na noviny. Jak mohl vzniknout oheň? Možná to byl jen zloděj, ale proč by to dělal? Takhle na sebe jen upozorňuje...přemýšlel Jesse.
"Dnes už tady nic nenajdem." řekl po dlouhém hledání Jesse podíval se na hodinky. "Půjdem ještě do hotelu za Carterovými."
---------------------------------------------------------
"A komu teď patří?" zeptal se Jesse. Davida jsme nechaly cestou autem doma. Má hledat na nějakém stroji informace. Říkali tomu inter-něco, dost dobře jsem jim nerozuměla o čem to mluví.
"Patří Milly a po ní ho zdědí Mellisa a takhle to jde pořád dál."
"A kdyby nebyly ženy ve vaší rodině, pak bude čí?" zajímala jsem se. Je divné vidět potomky nejlepší přítelkyně, Janice. Byli všichni světlo-vlasý. Stejně jako Janice a Sebastian - její bratr, za kterého jsem byla zasnoubena, ale pak se zasnoubení zrušilo. Ne proto, že bychom se neměli rádi, my se měli rádi, ale jen jako bratr se setrou nebo přátelé a každý z nás chtěl lásku v manželství, i když ve vysokých kruzích jde hlavně o peníze, moc a postavení.
S Carterovými už mluvíme přes půlhodinu a nic důležitého zatím z nich nevypadlo. Myslím, že nic nevědí. Podívala jsem se na Jesseho. I ten vypadal zklamaně. Říkali vše, co už víme od paní Grace, i když já se to dozvěděla od Jesseho.
Po další čtvrt-hodině jsme se s Jessem zvedli. "Děkujeme za vaši ochotu, ale už půjdeme. Na shledanou." rozloučili jsme se.
"Z toho nic nebylo." řekl Jesse, když jsme byli venku. "Jen opakovali to co říkala paní Grace."
Po té jsme si nasedli, řekl: "Půjdem za Slaterem." Ale říkal to se zaťatými zuby, asi toho Slatera nemá moc v lásce. Kdo to může být?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

já vím, je to otravné, ale klikni=)

klik
nebudu klikat!=)

Komentáře

1 Michelle_Sun Michelle_Sun | Web | 17. ledna 2008 v 19:31 | Reagovat

hmm, mám taký pocit, že si to prečítam celé od začiatku... :) ja som tiež napísala jednu poviedku (píšem ju už dva roky :), ale akosi nemám odvahu pustiť ju do sveta... :)

2 Michelle_Sun Michelle_Sun | Web | 18. ledna 2008 v 19:40 | Reagovat

ahojky... máš u mňa diplom za bleskovku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama