Týden plný nemoci...

12. října 2008 v 14:42 | Ella016 |  *dark diary*
Takže v pondělí do školy. To bude krutý... po týdnu (vlastně už od minulýho čtvrtka) válení se doma. POctivě si dopisuju zápisky, ale je to strašný - vůbec nechápu látku a jestli budu zkoušená, tak udělám celý rodince ostudu (omlouvám se)... však vy víte=/
Jak to začalo?

V úterý jsme šly s mámou vyřizovat moje nový doklady - změnila jsem příjmení a NE nevdala jsem se, jak se mě ptal každý profesor a profesorka....


I když na tu změnu si těžko zvykám, když mě někdo volá, tak se neotočím xD Jo docela sranda byla, když jsem to zapoměla říct naší angličtinářce a na písemku jsem se podepsala už jinak... ta pak zmatkovala x)
I když posunout se ze seznamu z druhého místa na 21 nebo tak nějak není zrovna nejlepší - ale výhody to má - třeba zkoušení z Chemie podle abecedy, ha há!

To už mě bolelo v krku, trošku. Možná za to mohlo i to, že když máma šla s partou z práce na tzv. outing já se procházela po Praze a hledala na Václaváku Bontonland - nakonec jsem ho našla a koupila si tam kalendář od Victorie Frances. Ale původní plán byl sehnat knížku jak se kreslí manga a hned k ní mangu Upíří příbuzní nebo tak nějak, jenže v tom skvělým knihkupectví jsem se dozvěděla, že to si budu muset objednat, tak jsem šla zahnat žal. PO půlhodině pobíhání přes východy metra Můstek jsem se konečně dostala do vytouženého obchodu a pak hodinu hledala cestu z něj, aneb nápisy - TADY NENÍ VÝCHOD mě začaly dráždit k smrti.

Ve středu jsem to korunovala školou - tělák a šedesátka, to bylo fakt úžasný v tý zimě.Pak

následoval literární seminář (musím vymyslet jak se z něj vyvlíknout - Luelle (Esme) jdeš taky? - to jsme jeli do Rakovníka. Na historii města (tohle že se dělá na literárním semináři???) a asi půl hodinu tam jak blbečci čekali než přijede profesor, který to vzal jiným busem. V Rakovníku jsem se už skoro neudržela na nohou a spolu s Luelle jsme jely pryč. To bylo skoro jako vysvobození z přednášky o privilegiích! S třídnicí (tělák je naše poslední hodina) v baťohu jdu domů a umírám.

Ve čtvrtek a pátek jsem marodila. Nic zvláštního. Znovu jsem se začetla do Stmívání, Nového měsíce a Zatmění a pokračovala Breaking Dawn. Konečně mi přišel můj kabát, kterej se mi vůbec nelíbil a vůbec mi neseděl, takže ho máma šla vrátit a já měla zase po legraci...x(
ve čtvrtek o velkou přestávku se přřítila Bathory, že profesor CHCE třídnici... S obrovským výkřikem DOPR**** letím pro ni a vzkazuju tisíce omluv.

V sobotu jsem naprosto nelogicky šla do práce. Každou minutu, když jsem měla čas jsem pila čaj a snažila se polknout bez bolesti. Šéf mě chtěl poslat domů, ale já mu to vymluvila:
"Jirko, když už jsem se sem dotáhla, tak mě domů nedostaneš až do konce!!!"
"Viděla si se? Jseš bledší než obvykle! Měla jsi zůstat doma."
"No a? To je pudrem. A kdybych zůstala doma, kdo by tady stál? To je jemný náznak, že zítra nepřídu... "
"Tak jdi teďka domů a přijď zítra..."
"Nepřemluvíš mě...."
"Nekecej."
"Nekecám. Jdu se napít."
"Jdi."

V neděli jsem zůstala opravdu už doma. Tentokrát mě bolel celý krk a dokonce ani moje milované čínské nudle bez masa mi nechutnaly... pomalu jsem začala nenávidět prášky, které vůbec nezabíraly...

V pondělí jsem šla konečně k doktorce. Ta mě poslala na krční a tam mi doktor předepsal antibiotika. Fuj, penicilin... A doporučil mi ležet. Cestou domů jsem se schovávala před potenciálními lidmi z našeho Gymnázia, díky bohu jsem nikoho nepotkala...

V úterý až středu jsem poctivě ležela v posteli a nudila se. No poctivě... Jakmile jsem vstala, vrhla jsem sek počítači asnažila se něco vytvořit... marná snaha, aspoň první den, pak už mi bylo dobře, takže jsem přežívala na pokračování FF, mojí rodince, která mi nosila dopisy s novinkami ze školy a Gilmorkách (na Nově i Nově Cinemě x)V obou je teďka zrovna Dean takže jsem
spokojená xD). Zjistila jsem, že je lepší jít dolů a předat dopis ručně, než ho házet ze třetího patra a pak samozřejmě prostě MUSÍ spadnout na kytky na balkóně sousedům pod námi. A tak mohla začít záchranná akce pod názvem: Zachrańte svědectví o mém pomatení... aneb násada z mopu a naše nemotorná Lenka x) alias Bella, která vylejzá na naše pochybný zábradlí a demoluje sousedům kytky násadou od mopu. Nakonec ale dopis přece jen zachránila. Něco se od Edího naučila x)
Ptám se, jestli profesor je naštvanej kvůli tý třídnici - na mě prej ne - teď řve na mého zástupce, kterej ji vůbec nenosí atd... proto by lzvolen ještě k tomu zástupce zástupce...

Ve čtvrtek jsem musela znovu k doktorce - na krev, jak já nesnáším braní krve! Už tak jí je málo... x) Ráno v pět vstávám, snažím se psychicky připravit, v šest vyrážím a náladu mi zlepší jen to stříbrné Volvo, co stojí na kraji silnice, i když to byl naprosto jiný typ než jaký by mělo být xD

Mlha se mi sráží ve vlasech, takže vypadám jak vodník a celou cestu přemýšlím o dialogu v MZVS, na konci, a pro lepší představu to beru doslovně - povídám si sama se sebou, nebo spíš se vzduchem vedle mě. Na ten vzduch dokonce křičím...atd... když jdu zpátky neočekávaně někoho potkávám a ten někdo na mě umí jak na debila, takže dělám jakože nic a pak pokračuju:
"To se nemůžeš zviditelnít???! Lidi na mě koukaj jak na debila!" načež pán, který byl stále v doslechu se otáčí a zírá ještě víc, prostě cvokhouse.

Moje doktorka má ordinaci až na tzv. Hořkovci, kde se těží lupek - kdysi tam byla ordinace pro horníky a tak, prostě všichni z městečka ví, kde to je atd... a cesta tam je dlouhá a z kopce a kolem je jen pole a prostě klid...(až na hluk, když těží, že...)
Takže nejdřív jsem tam naprosto vydeptaná čekala a už si nesnažila imaginárně povídat a pak si se mnou začala povídat paní po operaci kyčle a kolena a vůbec ji netrápilo, že jsem trošku zezelenala a čumím apaticky do země.

Jsem na řadě - sestřička je trošku zmatená a dává mi obinadlo nebo jak se to jmenuje. Doktroka je trošku vedle taky - díky bohu to vzala za vystresovanou sestřičku a vzala mi krev sama.
"Tak co? Jak ti je?"
"Jo fajn, už mě to nebolí..."
"Neboj, tu omluvenku ti napíšu...koho že máte za třídního?"
"Mfmh..."
"No... vodkaď dopr** je? (ona tak opravdu mluví x)) No to je jedno, stejně sou všichni na ho***! Že jo! Neboj, kdyby ti to nechtěl uznat, tak ať mi zavolá a já už ho seřvu!"
"Hm... já se spíš bojím toho braní krve..."
"Tak si tady lehni."
Načež jsem si lehla a sledovala tu vydeptanou sestřičku jak se jí klepou ruce...
Naštěstí v tom dokrorka měla praxi a bylo to. Musela jsem čekat na výsledky. Posadila jsem se zpátky do čekárny, kde na mě všichni koukali a pokaždý - teď jste na řadě vy slečno - mě posílali dovnitř. To jsem jen zavrtěla hlavou a čučela d ozemě, protože mi došlo, co jsme týden před tím vyváděly... že rodinko?! Veselé koláčky... čajovna... a čekala jsem na verdikt....
Jásala jsem, když mi řekla že všechno je v pohdě, žloutenku nemám - teď tady řádí, takže to bylo nutný - a v pondělí můžu do školy....
"Chceš omluvenku na tělák? Klidně ti napíšu na měsíc, abys měla od tý krá*y klid..."
"Ne... to je dobrý."
To byla největší blbost co jsem kdy řekla, když jsem měla takovou skvělou příležitost!!!!
"Ukaž ten krk..." načež jsem se skoro udusila žvejkačkou...

Vyjdu ven a v odraze ze skla na dveřích zjišťuju, že ta mlha mi udělala perfektní účes, takže cestou pátky nadšeně tancuju a točím se jak magor a jsem happy. Pokračuje můj monolog - dialog a následně potkávám toho pána... Zajdu do obchodu, koupim TV MAX s obrázkem z Twilight a jsem happy, jdu kolem prodejny, kde jsem reklamovala svoji milovanou mp3.

Tam potkám naprosto sladkýho kluka a nervózně se ho ptám jestli moje mp3 je už opravená:
"Hm... Ahoj.. já jsem se chtěla jen zeptat - dávala jsem sem mp3-ku, nevíš jestli už je opravená?"
"Ahoj, jo jasně, tady."
"Noo... já tady nemám ten reklamační papír, ale kolik to bude asi tak stát?"
"Zadarmo - ještě byla v záruce.ů
"Uf, díky. Tak já se stavim s tim papírem..."
"Ne, počkej.... hele tady mi to podepiš a ten papír doma NENÁPADNĚ vyhoď, prostě se ho zbav..."
"Jéé díky!"
"Čau."
"Měj se!"

Cestou uctívám krabičku ve které se můj milovanej přístroj nachází a jsem znovu happy.

Doma do ní nacpu všechny milovaný písničky čekám na rodinku, která nezklame a přináší nový dopis x) V nejnevhodsnější chvíli, kdy si sundám svoji inkognito kapuci, přijíždí na parkoviště před našim barákem náš TŘÍDNÍ a já jdu nálem na zem. Nevím jestli si toho všiml...
Prostě best týden....*ironie*

Večer nedočkavě čekám s rodinkou na trailer, který se objeví díky časovému posunu až zítra. Ale to počítadlo teda nechápu.

V pátek jsem ráno v pět zapínala počítač a odpočítavala vteřiny do traileru... pak jsem zjistila, že už byl dostupný nějakým e-e způsobem už ve dvě v noci a byla jsem na prášky.

S Edím (Verux)) jsme jásaly nad trailerem a bylo to. Odpoledne jsem měla zase návštěvu s dopisem, kde tentokrát naprosto rozhořčená Bella psala:
zaspala trailer v pět i školu a ve škole už byla dvakrát na kompech, aby se koukla, ale nestihla to a všechno jí ten trailer připomíná:
Profesorka na ajinu a podmínkové věty se na Bellu obrátila s tím, aby přeložila větu:
KDYBYS BYLA VSTALA, TAK BYS HO VIDĚLA. Skoro se tam složila x) Škoda, že jsem tam nebyla - asi bych sse složila já, ale smíchy xD

V sobotu jsem byla znovu v práci - teď už v pohodě a vyprskla jsem naprosto nevybíravě smíchy. Díky bohu to host, který se mnou v tom okamžiku mluvil neschytal a já se červenala až do oběda.... Po práci pro nás přijel táta a místo toho, jak máma tvrdila - vyber si ten kabát - si kabát vybrala ona. Nemohli jste se pak divit, že jsem si do uší dala sluchátka a pouštěla si na plný pecky Decode a trailer - zvuk, víc moje mp3 nezkousne a naprosto uraženě vykráčela z Metropole.

A teď je neděle a já místo toho, abych se učila na pondělní zkoušení a písemky a dopňovala zápisky sedím tady a píšu tyhle blbosti x) Prostě normálka.... Snad dneska seženu svůj vytouženej kabát...

Ach jo, tak se jdu učit a doufat, že tenhle následující týden přežiju bez zkoušení.... držte mi palce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elanne Elanne | Web | 13. října 2008 v 17:34 | Reagovat

XD

Myslim, že opravdu miluju tvůj deníček :-))

Dlouho jsem se takhle nenasmálá XD Promiň, většinou nejsem škodolibá ale když jsem se dostala k tý části s odběrem krve, tak zž jsem fakt nemohla XD XD

2 JaniCZka JaniCZka | Web | 13. října 2008 v 18:07 | Reagovat

Připojuju se s názorem k Elanne :D ...

.. Jinak to povídání si sama s sebou - úplně tě chápu a dokážu si to představit (nejsem jiná) xD

3 Ella016 Ella016 | Web | 13. října 2008 v 18:30 | Reagovat

x) já jsem s tím povídám hrozná, normálně si představuju, že někam jdu a připravuju si rozhovor - nahlas a sama se sebou a řvu nasebe do zrcadla.... někde si přece výraz zkoušet musím ne? cD

Elanne: nevadí, že jsi škodolobá... ty můžeš xD )myslím, že kdyby to nebylo psaný mnou, tak jsem škodolibá taky... ale zasloužila jsem si to)

4 Amálka Amálka | E-mail | Web | 13. října 2008 v 18:33 | Reagovat

Týjo, tak tohle bylo opravdu super...děsně jsem se do tohodle "deníčkovského" článku začetla.

Opravdu.

Smála jsem se, třásla se strachy (u tý krve...ale ta doktorka byla fakt skvěláxD) ...No hodně věcí bych chtěla zažít (i když tu nemoc bych asi vynechala)....člověk by nevěřil co se může v jednom tejdnou stát.

A neboj s tím povídáním pro sebe, taky to dělám, neustále sama se sebou vedu v duchu rozhovory, ale docela často se mi taky stává, že si něco mumlám i nahlas....(a většinou si toho taky někdo všimne). Jsem ráda, že nejsem jediná.

Tenhle článek byl prostě úžasný:)

5 Amálka Amálka | E-mail | Web | 13. října 2008 v 19:42 | Reagovat

Jinak mohla bych se zeptat kde jsi ten trailer stáhla?:)

6 Amálka Amálka | E-mail | Web | 13. října 2008 v 19:54 | Reagovat

Už se to našla:)

7 alrika alrika | 13. října 2008 v 19:56 | Reagovat

tak jak se teda menuješ příjmením?

8 Ella016 Ella016 | Web | 13. října 2008 v 20:00 | Reagovat

alrika: ach, moje divný příjmení.... jmenovala jsem se Behúlová, teď jsem Ortová... to jsem si polepšila co? * ironie*

9 alrika alrika | 14. října 2008 v 15:56 | Reagovat

to sis vybírala sama? asi ne, co

10 Ella016 Ella016 | Web | 14. října 2008 v 17:48 | Reagovat

rozhodně ne! (všem je asi jasný, jak by to dopadlo...no přiznávám, moje největší závislost by se totálně projevila... x)) máma se znovu vdala

11 Michka Michka | Web | 14. října 2008 v 21:06 | Reagovat

mno, mělas fakt zajímavej tejden =D... s tím povídáním tě chápu, i když u mě se to snad neprojevuje... aspoň doufám =D... mno a - známe doktory, že? =D...

12 Qtinka Luna Cullen-Black Qtinka Luna Cullen-Black | Web | 15. října 2008 v 15:16 | Reagovat

tomuto sa vraví nabitý týždeň :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama