Deník Anny Frankové

8. prosince 2009 v 14:35 | Ella016 |  knihy
Dovolila jsem si nejdřív napsat článek o knize, než se vrhnu na filmové zpracování...

Kdysi bych řekla, že deník nemůže být příliš... zajímavý. Jednou jsme na češtině narazili na téma deníky a tak nějak přišel na přetřes Deník Anny Frankové. Nedalo mi to a počkala jsem si přes dva měsíce, než se ten jeden výtisk vrátil do knihovny a začala číst.

Třináctiletá Anna žije se svými rodiči a starší sestrou v Amsterodamu. Píše se rok 1942, ve světě zuří dvuhá světová válka a pro Židy nastává to nejhorší období. Proto se rodina Frankových, spolu s van Daanovými ukryjí do zadního traktu domu, kde před tím, než bylo Židům odepřeno tolik práv, Annin otec Otto pracoval. Anna, nejmladší obyvatel zadního domu, zjišťuje, že pokud se chce vypovídat, nejlepší způsob je svěřit se deníku, který dostala k narozeninám.
Anna popisuje každodenní život v zadním domě, svoje pocity, nálady, zážitky, obavy, strach, ale i svoje první romantické chvíle a nezdráhá se psát všechno otevřeně, stejně tak, jakoby to vyprávěla své nejlepší kamarádce.
Annin deník, který si vedla v letech 1942 - 1944, končí tři dny před tím, než do jejich úkrytu vtrhne gestapo a všech osm ukrývajících se lidí odvleče.

Jsem silná povaha, rozhodně, ale když jsem četla Anniny zápisky a dostala se až na poslední stránky, kde je popsán osud všech lidí, kteří měli se zadním domem něco společného, neubránila jsem se slzám, vážně. Anna zapsala dva roky ze společnéh oživota osmi lidí, a když potom musím číst, jak všichni postupně zemřeli v koncentračních táborech a přežil pouze Annin otec, je to vážně hrůza. Vždyť Anně bylo pouhých šestnáct!!! Čím vším musela projít? A nejenom ona... je příšerné vědět, že například Peter, syn van Daanových, zemřel na pochodu pouhé tři dny před osvobozením... tak blízko svobodě a přesto tak daleko...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Polly Polly | Web | 9. prosince 2009 v 14:38 | Reagovat

:( videla som film, citala knihu... je to strasne... neviem si predstavit, ze by som prezivala to, co ona.. ;( ten strach...

2 Michka Michka | Web | 11. prosince 2009 v 22:56 | Reagovat

v rámci holocaustu jsme to na základce louskali taky, nakonec nás ještě nutili ve slohu napsat dopis pro Annu... bylo to strašný, nedokázala jsem se úplně vžít do její situace... nevím, co z toho bylo nejhorší - to, jak byli nuceni žít anebo to, že zemřela chvíli před osvobozením?

3 Polly Polly | Web | 12. prosince 2009 v 20:23 | Reagovat

Já to taky četla..Já měla stoho hrozné sny..O holocaustu.. hrozně obdivuju annu,ona je velmi inteligentní a její popisky pocitů jsou dokonalé...

4 Annie Annie | E-mail | Web | 17. dubna 2010 v 16:51 | Reagovat

Taky sem to četla,je to humus. I sama Anna zemřela měsíc před osvobozením..fuj..

5 noir noir | 8. května 2010 v 16:11 | Reagovat

myslim ze kdyz jsem videla film,tak jsem si uvedomila ze zijem v lesku a luxusu,a presto si stezujam.Slibuju ze si uz nikdy nebudu stezovat,a dyby jo tak si zas prectu DENIK ANNY FRANKOVE. :-(

6 "xxx" "xxx" | Web | 21. dubna 2011 v 19:35 | Reagovat

Ano, deník Anny Frankové ..
Ano taky jsem viděla film
Knížka i film jsou silné zážitky, jak už tu bylo psáno, Anna zemřela krátkou dobu před osvobozením tábora.. Žila by ještě dnes? Bože,neznala jsem ji.. ale přesto je mi jí neuvěřitelně líto, stejně jako všech kteří prošli koncentračním táborem .. zrovna nedávno jsem byla v Osvětimi .. hrůzný zážitek ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama