Květen 2010

Den, kdy jsem si uřízla pořádnou ostudu

30. května 2010 v 18:44 | Ella016 |  *dark diary*

...
Abych to ujasnila - nejsem žádnej notorik, ani nevymetám kalby každý víkend, ale konec střední školy mě TAK rozhodil, že jsem to trošilinku přehnala s alkoholem... Pěkně dlouhou dobu sem neměla ani panáka a to, že sem ve čtvrtek vypila dvě velký piva mě na události pátečního večera vážně nepřipravilo.

Víte jak to chodí, ne? Maturitní vysvědčení v ruce, tři měsíce prázdnin před vámi a to oddělené pořádnou rozlučkou s vašimi spolužáky, kteří vám povětšinou přirostli k srdci jako součást každodenního života, musí se to pořádně zapít! Ale co když začne zapíjet takový pořádnou chlastačkou nezkušený a nezkažený človíček jako já???! Dopadne to tak, jak to dopadlo... přece jenom pivo, vodka Finlandia, Peach vodka, zlatej puškin, polar, slivovice a cola se míchat nemají... cola je tam proto, že ji do mě bráška tlačil, abych se trochu vzpamatovala... no, co říct... nepomohlo to. Konečně můžu říct, že jsem se vožrala jak dobytek, jak se říká =D I když je to ošklivý. Ze začátku to byla slušná švanda, pak jsem začala motat slova, brečet jak želva, když na mě dolehl ten neodvratný konec, obímat všechny kolem, dát si dva panáky s naší matikářkou, která to vzala přes zelenou! odvážná!, klábosit v ředitelem, anglicky jsem ze sebe dostala jenom pozdrav, byla sem krutě vytlačena z lavičky a odřela si ruce, stačila ztratit rovnováhu a strhnout sebou spolužáka na obrovská vrata, která se k mé hrůze otevřela a letěli jsme k zemi a stačila jsem několikrát obejít náměstí, když se mě bráška snažil trochu nechat vystřízlivět... 

Naše povzbuzovací písnička =)

25. května 2010 v 18:38 | Ella016 |  music videa
To by nešlo, aby naše maturita nebyla něčím ozvláštněná =) Naše předsedkyně třídy, Cvany, bohužel naposledy, zorganizovala i povzbuzení před maturitou - tuhle písničku:


Nám to výjde
co chcem máme,
s větrem v zádech počítáme,
máme vůli,
nám to výjde,
všechno vyjde nám...
Nám to výjde
máme zájem
nejsme z písmen děti ráje,
dětem ráje těm to výjde
jako vám, tak nám... =D

Bylo to opravdu inspirativní a povzbuzující song na úvod =) Díky, Cvany =)

Hlásí se úspěšná maturantka 2010 =D

24. května 2010 v 18:17 | Ella016 |  OZNÁMENÍ o všem
jupííííí
Ano, je to tak, před necelou hodinou jsem tam stála a čekala na ortel =D Nakonec mě totiž z hned první v pondělí přehodili na první odpoledne v pondělí... takže jsem se tam s bráškou stresovala od rána, protože co doma... sama... vydeptaná... 

Průběh:
ráno - zahájení - po zahájení jsem uklouzla, zlomila si kytku a rozbila loket... to že mi teče krev jsem zjistila až pozdějš, ale před tím než se mi stačila odtisknout na bílou košili =D
dopoledne - maturuje bráška - stres, že to já odpoledne nedám, stres, že si brácha vytáhne blbou otázku, prostě stres, že po Radce bude moje ZSV totální propadák...
odpoledně, 12:45 - nástup chudáka studenta aneb mě na potítko... taky sem se pořádně zapotila, vytáhla jsem si 30., úplně poslední otázku, kterou jsem viděla za celou dobu jen dvakrát a to ještě z rychlíku, takže děs, spletla jsem co šlo... =/ 

Bojím se... že zklamu

4. května 2010 v 13:01 | Ella016 |  *dark diary*
I´m afraid of failing
Tenhle obrázek to přesně vystihuje... přesně takhle se právě cítím - nemocná, dva týdny před maturitou, která mě čeká hned jako první... vážně skvělý pocit... hlavně když mi pořád běhá v hlavě obrázek, jak nic neumím a budu tam sedět jak debil, celých patnáct minut v tichu... 
Ti, co už to mají za sebou, určitě vědí, jak se asi cítím... nebo ne???

Pořád jsem si říkala - půjdu tak někdy v úterý, ve středu, budu mít ještě jeden den na učení navíc a najednou taková pecka - v pondělí! a aby toho nebylo málo hned první!... jdu se někam pověsit asi... Jediné, na co dokážu myslet je, že vůbec nic neumím... 

Takže se jdu věnovat něčemu užitečnějšímu, než psát pochybné články... 

Jestli to přežiju, tak se vrátím... s hodně uvolněným a nadšeným článkem, ale zatím do konce května dávám pauzu... a stejně tak i na mém druhém blogu... straně ráda bych teď psala, ale nemůžu... =( POŘÁD musím myslet jen na to, co by bylo, kdybych to 24.5. neudělala... a je to stresující... to že mi každý kolem říká, že se učil jenom o svaťák mi vážně nepomáhá...

Mějte se krásně...
Ella